|
|
Dopady globální klimatické změny na lišejníky
Šubrtová, Tereza ; Malíček, Jiří (vedoucí práce) ; Peksa, Ondřej (oponent)
Lišejníky neboli lichenizované houby jsou známy především jako skvělé indikátory změn prostředí. Vlivem změny klimatu jsou lišejníky čím dál více studovány ve smyslu indikace a predikce jednotlivých faktorů globální klimatické změny. V první části práce jsou rozebrány jednotlivé abiotické faktory působící na lišejníky v globálním měřítku kvůli pochopení jednotlivých faktorů ve všech možných prostředích. V další části práce je kladen důraz již na oblast Evropy a věnuje se historii vývoje a budoucí predikci rozšíření lišejníků pod vlivem změny klimatu. Konec práce je zaměřený na území České republiky a zmiňuje nejvíce dotčené druhy našeho území. Studium globální klimatické změny na lišejnících je důležité nejen z hlediska pochopení vlivů změn prostředí na organismy, ale také ke správné prioritizaci ochrany přírody vedoucí k zastavení úbytku druhů a jejich biotopů.
|
|
|
Funkční znaky a funkční diverzita u lišejníků
Kolenská, Lucie ; Malíček, Jiří (vedoucí práce) ; Vondrák, Jan (oponent)
Funkční znaky neboli traity jsou rozšířeným tématem napříč obory a ani lišejníky nejsou výjimkou. Jsou to vlastnosti, které definují organismus od morfologických znaků přes anatomii až po fyziologii daného jedince včetně interakce a ovlivňování okolí. Nejčastěji studovaným funkčním znakem u lišejníků je typ stélky. Dalším běžně studovaným traitem je typ fotobionta, u kterého je např. výskyt řasy rodu Trentepohlia negativně ovlivněn silnými mrazy. Tím pádem se početnost lišejníků s touto řasou snižuje s rostoucí nadmořskou výškou. Do běžných funkčních znaků u lišejníků také zahrnujeme jak způsob rozmnožování, tak i sekundární metabolity, které lišejníky chrání například před UV světlem anebo herbivory. Funkční znaky pak společně tvoří funkční diverzitu, která je dalším způsobem jak měřit diverzitu na planetě, kdy ne vždy musí být nejrozmanitějším ekosystémem ten s největším počtem druhů. Může to být právě ten ekosystém, který má největší funkční diverzitu, která primárně počítá s funkčními znaky. Indexy funkční diverzity nám poté mohou odhalit unikátní společenstva, která by měla být předmětem ochrany. Avšak definice ani výpočet funkční diverzity nejsou přesně určené, i proto se používají různé indexy. U lišejníků se nejčastěji používá Rao index kvadratické entropie. Klíčová slova fotobiont, indexy,...
|
|
|
Taxonomy of selected groups of the genus \kur{Caloplaca}
ŠOUN, Jaroslav
Práce se zabývá fylogenezí, taxonomií a nomeklaturou vybraných skupin lišejníků rodu Caloplaca. Detailně byla studována s použitím molekulárních metod (sekvencí ITS), morfologie a chemie především skupina C. cerina. Studie byla založena na materiálu z Evropy a v menším rozsahu také ze Severní Ameriky a západní Asie. Studie odhalila neočekávané množství fylogenetických linií a popsány byly tři nové druhy (C. sterilis, C. subalpina, C. thracopontica). Další studie se detailně zabývala nomenklaturou, taxonomií, morfologií a v menší míře též ekologií dvou blízce příbuzných druhů ze skupiny C. aurantia (C. aurantia, C. flavescens). Stanoven byl neotyp druhu C. aurantia. Zrevidováno bylo rozšíření obou druhů v rámci České republiky. Málo známý druh C. aurantiomurorum z Alžírska byl lektotypifikován a synonymizován s C. aurantia. Vyjma dvou zmíněných skupin byly s použitím molekulárních (sekvencí ITS) a fenotypických dat studovány druhy C. phlogina and C. scythica. Přestože se druhy částečně liší v barvě stélky a výrazně v rozšíření bylo zjištěno, že se jedná o stejný druh.
|
host ::
RSS.